Záchody? Ty nás nejvíc zaskočily v Mongolsku. Většinou to byla jen díra v zemi, která byla ze stran ohrazená. A když měl třeba autobus zastávku na čurání, všichni se vyhrnuli ven a odskočili si rovnou před ním. Jinak byly záchody celou cestu celkem v pohodě. Dokonce i ve vlacích. Byly splachovací a pořád se tam uklízelo.

 

I když jsme byli ve třetí třídě, vše bylo čisté. A to jsme vlakem jeli od Bajkalu až do Pekingu. Nejvíc se nám ale líbilo právě v Mongolsku, přestože jsme v něm byli jen asi čtyři dny. Neplánovaně jsme se tam přidali ke skupině, která si jela vyzkoušet nomádský způsob života přímo s místními.

 

Tři dny jsme tak přespávali u různých rodin v mongolských gerech (jurtách) a jezdili s nimi na koni. Byl to zážitek. Navíc je tam krásná krajina skoro nedotčená civilizací. I když noci byly docela náročné.

 

Teploty totiž klesaly k nule a na to jsme nebyli tak úplně připravení. S přespáváním v gerech jsme původně nepočítali. Takže jsme tam leželi ve spacáku a ještě měli přes sebe přehozenou deku, kterou nám dali. Ale stálo to zato.

 

Zajímavý byl i přejezd přes hranice do Číny. Mění se tam totiž rozchod kolejí. Železničáři proto vždycky zvedli celý vagon i s lidmi, odmontovali podvozek, namontovali nový a pak vagon zase položili na koleje. Bylo strašně zajímavé to sledovat. Jen jsme tedy kvůli tomu stáli na hranicích asi tři hodiny. Jinak šlo všechno bez problémů.

 

Nejnáročnější nakonec bylo celou cestu naplánovat. Díky tomu jsme si ověřili, že nejdůležitější je vždy začít. I když před sebou máme těžké úkoly. Funguje to tak v životě i v práci. Vždycky se dá najít řešení – stačí se do toho jen pustit.

 

 

 

Vlastislav Forch, specialista Strategie schvalování

Hana Toufarová, specialistka Projekty a inovace

1251 přečtení
30.3.2017