Narození naší první dcery mi zásadně změnilo život. Ale ne jen tak, jak se to obvykle stává. Kvůli ní jsem si totiž koupil první foťák a pak se začaly dít věci. V podstatě od prvních momentů jsem věděl, že jsem zase objevil něco, pro co budu hořet, a tak nějak jsem tušil, že to hned tak nevyhasne.

 

Moje motto od dětství je „Kdo nesní, je mrtvej“. S focením jsem najednou objevil úplně jiný prostor a začal jsem snít nový sen. Viděl jsem, jaké fotky umí špičkoví fotografové ve světě, a chtěl jsem to umět také. První úspěchy naznačovaly, že to půjde.

 

S jednou ze svých prvních fotek jsem se dostal do finále soutěže Nikon kalendář a hned z mé první svatby, kterou jsem fotil pro kamarády, se mi povedlo prodat fotografii zahraničnímu zákazníkovi přes světový fotoweb. Díky tomu jsem pak dostal možnost fotit svatbu i profesionálně. Hned první svatba byla mezinárodní. Zákazník byl finanční ředitel letecké společnosti, který si bral Češku.

 

Měl jsem v té době tu nejlevnější zrcadlovku, další foťák jsem měl půjčený a cestou do Kroměříže, kde se svatba konala, mě přepadaly střídavě mdloby a zažívací potíže. Zodpovědnost fotografa na svatbě je obrovská, nemůžete udělat chybu. Dodnes jsem před každou svatbou nervózní. U focení svateb jsem zůstal i po letech, ale především se věnuji vlastním projektům z oblasti fine art (umělecké) a konceptuální fotografie.

 

Čím déle fotím, tím více chci dělat fotky, které mají nějaký obsah. Focení mi dává mnoho i do práce. Vedu v Home Creditu Projekty, IT a Péči o klienta. I díky focení si lépe uvědomuji, jak náročný a různorodý je zákazník, a často přemýšlím nad tím, jak být perfektní ve službě, kterou poskytuji.

 

U mých projektů z fine art oblasti fotografie je to trochu jiné. Mám tam obrovský prostor pro vlastní realizaci, naplňování vlastních kreativních konceptů nebo jen šílených nápadů. Sám totiž připravuji celý koncept, tedy takzvaný art direction, seženu oblečení, namyslím líčení, pózy a osvětlení scény. Už se mi občas podaří probojovat se do světových fotografických magazínů a teď jsem dokonce obdržel nominační list na Fine Art Photography Awards v Londýně.

 

Pořád ale mám spoustu snů, které si sním dál. Všechno je to možné hlavně díky podpoře mé rodiny a především manželky, která mě obrovsky podporuje. Je mou múzou, kritikem, a taky recenzentem nových nápadů.  Skloubit práci, koníček a rodinu totiž vždycky jednoduše nejde, takže prostě vedle sebe potřebujete anděla.

 

Moje fotografie můžete najít na www.nejmil.com

Miloš Nejezchleb, ředitel divize Operations

2935 přečtení
19.12.2016