6 největších odvážlivců, na které se usmálo štěstí

0 komentářů
931 přečtení
16.5.2017

Štěstí se na vás může usmát ve chvíli, kdy to nejméně čekáte, nebo mu můžete vyjít cíleně naproti. Podívejte se na šest největších „klikařů“, kterým se podařilo chytit štěstí za pačesy a změnili tak životy nejen sobě, ale i ostatním.

1492: Isabela Kastilská – vystřelila Španělsko na výsluní

Zámořské výpravy v 15. století nebyly zrovna výdělečnou záležitostí. Jediní, kdo je zvládali organizovat bez větších ztrát, byli Portugalci. Celý svět však toužil překonat jižní cíp Afriky a objevit cestu do bohaté Indie.

V té době se nechala španělská královna Isabela Kastilská i přes velmi silnou nevoli zbytku španělského dvora přesvědčit zadluženým Kryštofem Kolumbem a investovala do jeho pochybné plavby do Indie západní cestou.

Výsledkem bylo objevení Ameriky, rozmach španělských zámořských objevů, španělská námořní nadvláda a vznik španělských kolonií v Severní i Jižní Americe.

 

1626: Peter Minuit – vyhandloval Manhattan za 60 guldenů

Nizozemská Západoindická společnost vyslala roku 1625 na pobřeží Severní Ameriky skupinu osadníků s cílem založit kolonii.

Osada v ústí řeky Hudson dostala jméno Nový Amsterodam a ihned po svém vzniku začala raketově prosperovat.

Jen dodávkou kožešin dokázala hned první rok splatit veškeré investice na své vybudování.

Třetím správcem kolonie se stal Peter Minuit, tehdy zhruba 45letý chlapík, který hned po připlutí z Evropy usiloval o potvrzení holandské nadvlády. Zvolil k tomu jednoduchou cestu – koupi území, na němž kolonie stála.

Dobové listiny dokládají, že v roce 1626 koupil ostrov Manhattan od domorodých indiánů za vlněnou látku, kotlíky, sekery, motyky, vrtáky a další zboží v hodnotě 60 holandských guldenů.

 

1637: správce botanické zahrady v Leidenu – přivlekl do Evropy tulipánovou horečku

Když roku 1593 přivezl správce botanické zahrady v Leidenu z Turecka do Holandska první cibulky tulipánů, netušil, že zadělává na největší spekulační bublinu v dějinách lidstva.

Pěstitelé mezi sebou začali jednotlivé druhy křížit a barevné tulipány se staly kultovním objektem. Zvyšoval se počet pěstitelů, cibulek tulipánů byl stále nedostatek a jejich ceny začaly růst do astronomických výšin.

Na začátku tulipánové horečky stála jedna cibulka této rostliny jeden gulden. Za několik málo dní už to bylo tisíc guldenů.

V době vrcholu tulipánové horečky v roce 1637 byla dokonce doložena výměna tří cibulek vzácné odrůdy vyšlechtěného tulipánu za pivovar v Utrechtu v hodnotě 30 000 guldenů.

Lidé měnili své měšťanské domy, usedlosti a podniky za vzácné cibulky. A tehdy dosáhlo tulipánové šílenství bodu zvratu. Nabídka konečně převýšila poptávku, bublina praskla a ceny se zřítily v prodejní panice do prachu městských ulic.

 

1867: Ulysses Simpson Grant – koupil Aljašku

V roce 1741 objevil dánský mořeplavec v ruských službách Vitus Jonassen Bering území dnes známé jako Aljaška. Rusové tam poprvé vkročili v polovině 18. století, později jich tam žilo jen přibližně 800 a území jim nepřinášelo žádné zisky.

Američané však zjistili, že Aljaška skrývá obrovské nerostné bohatství, a proto prezident Ulysses Simpson Grant navrhl v roce 1867 ruskému carovi její odkup za tehdy horentní sumu 7,2 milionu dolarů (nyní dle přepočtu zhruba 90 milionů USD). Rusové s radostí přijali.

Záhy se koupě ukázala jako největší terno v dějinách Spojených států. Na Aljašce se totiž objevilo zlato a do první světové války se ho zde vytěžilo za více než bilion dolarů.

A aby toho nebylo málo, roku 1900 zde naftaři narazili i na ropu. V sedmdesátých letech 20. století zde vybudovali transaljašský ropovod a za pronájem práv na těžbu již Aljaška získala více než 900 000 milionů dolarů. 

 

1896: Henry Ford – vytvořil auto, které si mohl dovolit každý

Nestal se podle představ svého otce farmářem. Vyučil se zámečníkem, poté byl nejdříve opravářem parních strojů a později získal prestižní místo ve firmě Thomase Alvy Edisona. Stále však nebyl spokojený.

Experimentoval s benzinovými motory a stavěl vlastní automobil. Jeho první podnik zkrachoval. Ford se ale nevzdal a znovu se vrhnul do podnikání.

Druhý pokus už byl o poznání úspěšnější. S počátečním kapitálem pouhých 28 000 dolarů dokázal už za první rok vyrobit 1 700 automobilů včetně několika prototypů, které mu vynesly řadu vítězství v automobilových závodech.

Celý život se držel cíle vyrábět levná kvalitní auta pro každého. A to se mu po dlouhém úsilí podařilo. Po vzoru jatek zavedl pásovou výrobu a jeho první legendární modely T a N se prodávaly jen za 825 dolarů.

V roce 1927 byl každý druhý automobil v USA vyroben ve Ford Motor Company. Henry Ford tak zcela změnil automobilový průmysl.

 

1976: Mike Markkula – dopřál světu Apple

V roce 1976 založil Steve Jobs se Stevem Wozniakem firmu Apple, jejíž příběh známe snad všichni, byl i několikrát zfilmovaný.

Prvním investorem, který tyto dva nadšence podpořil, byl bývalý zaměstnanec firmy Intel Mike Markkula.

V dobách, kdy ještě Jobsovi ani myšlence osobních počítačů nikdo nevěřil, investoval do Applu čtvrt milionu dolarů. Za tuto sumu mu připadlo 30 % tehdejší firmy, přestože experti odhadují, že investice odpovídala pouhým 10 % její tehdejší hodnoty.

Markkula opustil Apple v roce 1997 a do té doby se plně věnoval práci pro společnost. Nyní se jeho jmění odhaduje přibližně na 1,2 miliardy dolarů.  

 

Na těchto šesti příbězích vidíme, že ke štěstí mohou vést různé cesty. Jaké štěstí potkalo vás? Podělte se o svůj příběh na Facebooku.

 

 

Autor: Redakce Home Credit
Komentáře
Přidat vlastní komentář
Tento článek ještě nikdo nekomentoval. Buďte první.
Komentovat
Přidat vlastní komentář