Dva ve vile rozpůlili republiku

0 komentářů
734 přečtení
30.7.2017

Vzpomenete si, co se stalo v srpnu roku 1992? V brněnské vile Tugendhat proběhlo osudové setkání tehdejšího českého premiéra Václava Klause a slovenského premiéra Vladimíra Mečiara. Dohodli se, že československý stát bude 1. ledna 1993 minulostí. Podobných osudových setkání najdete v historii hodně. Připomeneme vám ta nejzajímavější.

Kdysi dávno v české kotlině

Asi všichni známe pověst o praotci Čechovi, který stanul pod horou Říp. Zrod českého kmene Slovanů je však ve skutečnosti datován setkáním první a druhé vlny Slovanů z východu v české kotlině v 6. století.

Nově příchozí se tehdy museli domluvit na společném soužití se „starousedlíky“, kteří zde žili už několik desítek let. Naštěstí slovo dalo slovo, společně vyhnali cizí kmeny, které je na novém území ohrožovaly, a mohly se začít psát české dějiny.

 

Na poli nedaleko Ústí

Jsme mezi lety 450 a 650, lid není spokojen s vládou kněžny Libuše a dožaduje se mužského vladaře. Ve snu se pak Libuše setkává s Přemyslem Oráčem.

Svým poslům přesně definuje Přemyslovu polohu a ti jej nacházejí v obci Stadice u dnešního Ústí nad Labem. Tím je nastolen první velký vladařský rod na našem území – Přemyslovci, za jejichž vlády naše země vzkvétaly.

 

Dvě hodiny na Bílé hoře

Na počátku 17. století se dostávala česká šlechta do konfliktu s vládnoucími Habsburky a kritizovala jejich vládu. Spory vyvrcholily v roce 1620 bitvou na Bílé hoře. Střetla se v ní česká stavovská armáda s armádou císaře říše římské a katolické ligy.

Bitva trvala jen necelé dvě hodiny a česká armáda zaznamenala ztráty přibližně 2 000 mužů. Po drtivé porážce českých pánů následovala třicetiletá válka, která na staletí pochmurně ovlivnila osudy českých zemí.

 

Marie a Štěpán

V roce 1722 došlo k prvnímu setkání Marie Terezie Habsburské s lotrinským vévodou Františkem Štěpánem. Tehdy jí bylo pět let, ovšem jemu už šestnáct. Přes počáteční věkový rozdíl si k sobě postupem života našli cestu a zplodili neuvěřitelných 16 potomků.

Marie Terezie je považována za jednoho z nejvýraznějších panovníků v naší historii. Za její vlády došlo k řadě revolučních reforem, jako například zavedení školní docházky nebo číslování domů.

 

Slované všech zemí na Žofíně

Dne 2. června 1848 byl v Praze na Žofínském ostrově uskutečněn první Slovanský sjezd, který měl za úkol sjednotit všechny Slovany žijící v rakousko-uherské monarchii. Sjezdu předsedal František Palacký a výrazným řečníkem byl Karel Havlíček Borovský.

Nejpočetnější byla, jak jinak, delegace Čechů, která čítala 237 osob. Na sjezdu vznikl Manifest sjezdu Slovanského k národům Evropským, jehož hlavní myšlenkou bylo právo na sebeurčení národů. Ten pak sehrál důležitou úlohu v českém národním obrození.  

 

Pittsburgh žije!

Dne 30. května 1918 uzavřel v americkém Pittsburghu Tomáš Garrigue Masaryk se zástupci Slovenské ligy v Americe, Českého národního sdružení a Svazem českých katolíků politickou dohodu, která se stala jedním ze základních kamenů nového Československa.

Dohoda schvalovala spojení Čechů a Slováků v samostatném státě, ve kterém mělo mít Slovensko svoji samosprávu, parlament a soudnictví. Právě pro tato ujednání se stala dohoda ihned po založení republiky předmětem vnitropolitického zápasu o autonomii Slovenska, který se vedl v podstatě až do roku 1993.

 

Když dveře zůstaly zavřené

Na společné schůzce 29. září 1938 v Mnichově se zástupci Německa, Itálie, Francie a Velké Británie dohodli, že Československo postoupí své pohraničí Německé říši. Českému zástupci, který nebyl vpuštěn k jednání, to bylo pouze oznámeno.

Tím došlo k masivnímu přesunu obyvatelstva a vznikla takzvaná druhá republika. Ačkoliv v roce 1946 prohlásil norimberský poválečný soud mnichovskou dohodu za neplatnou, zásadním způsobem ovlivnila demografický vývoj na našem území a mezinárodní vztahy.   

 

Pan prezident můj návrh přijal!

V únoru 1948, tedy ještě za demokratické československé vlády, se 12 nekomunistických ministrů rozhodlo podat demisi na protest proti narůstajícímu vlivu a nedemokratickým aktivitám komunistických funkcionářů a politiků.

Tím chtěli vyvolat vládní krizi a donutit komunisty, aby se podřídili vládě. Spoléhali přitom na to, že prezident Beneš jejich rezignaci nepřijme a podpoří je tak.

Ten však podlehl nátlaku tehdejšího komunistického premiéra Gottwalda a na společné schůzce demisi ministrů přijal. Tím uvolnil cestu komunistickému převratu, který na 40 let změnil život všech 15 milionů Čechoslováků.

 

Operace Dunaj

Dne 21. srpna 1968 se setkaly na území Československa armády zemí Varšavské smlouvy v čele se Sovětským svazem. Cílem této akce s krycím názvem Operace Dunaj bylo potlačit demokratické reformy v Československu a udržet na území přímý vliv Sovětského svazu.

Vojska Polska, Maďarska, Bulharska a Německa opustila naše území ještě tentýž rok, ruská armáda však u nás zůstala až do roku 1991. Invaze do Československa je jednou z klíčových událostí v naší novodobé historii.

  

Sametový pátek

17. listopadu 1989, klíčového večera takzvané sametové revoluce, byli demonstranti napadeni Veřejnou bezpečností. Akce začala na pražském Albertově, kde se sešlo přibližně 600 studentů a počet účastníků demonstrace postupně narostl až na 50 000 lidí.

Revoluce měla za následek pád komunistické strany, abdikaci vlády a předání moci do rukou Občanského fóra.

 

Dva ve vile

V srpnu 1992 probíhala v brněnské vile Tugendhat jednání o budoucnosti společného soužití Čechů a Slováků. Účastníci byli pouze dva. Tehdejší český premiér Václav Klaus a slovenský premiér Vladimír Mečiar.

Ve středu 26. srpna 1992 těsně před půlnocí předstoupili před novináře a oznámili, že československý stát bude 1. ledna 1993 minulostí.

Které z těchto setkání podle vás nejzásadnějším způsobem ovlivnilo naše dějiny? Hlasujte v komentářích na blogu.

 

 

Autor: Redakce Home Credit
Komentáře
Přidat vlastní komentář
Tento článek ještě nikdo nekomentoval. Buďte první.
Komentovat
Přidat vlastní komentář