Náhrada škody zaměstnancem: kolik zaplatíte, když v práci uděláte chybu?

0 komentářů
271 přečtení
5.5.2017

Nikdo není neomylný. Občas se stane, že v práci uděláte chybu, která vašemu šéfovi způsobí finanční újmu a vy mu ji musíte nahradit. Ať už je však tato škoda jakkoliv vysoká, ve většině případů zaplatíte maximálně 4,5násobek svého měsíčního platu.

Tak totiž praví Zákoník práce – konkrétně jeho paragraf § 257. V něm stojí, že „výše požadované náhrady škody způsobené z nedbalosti nesmí přesáhnout částku rovnající se čtyřapůlnásobku průměrného měsíčního výdělku zaměstnance.“

 

Dokázat, že jste za způsobenou újmu skutečně odpovědní vy, navíc není jednoduché. Zaměstnavatel musí prokázat, že:

  1. jste při plnění pracovních úkolů nebo při jednání v přímé souvislosti s nimi porušili pracovní povinnosti,
  2. došlo ke způsobení škody,
  3. má vznik škody příčinnou souvislost s porušením vašich pracovních povinností,
  4. jste škodu skutečně zavinili vy.
     

Zaměstnavatel vás tak nemůže nařknout ze způsobení škody jen tak – naopak musí u soudu prokázat, že jste porušili pracovní podmínky a způsobili mu finanční újmu.

 

Platit můžete i víc

Na druhou stranu nastávají případy, kdy budete muset škodu zaplatit celou. Výše zmíněný paragraf § 257 totiž pokračuje. „Omezení 4,5násobku platu neplatí, byla-li škoda způsobena úmyslně, v opilosti, nebo po zneužití jiných návykových látek.“

V takovém případě po vás zaměstnavatel může vymáhat celou finanční újmu, kterou jste mu způsobili – a dokonce k tomu připočítat i náhradu ušlého zisku.

Finanční újmu v plné výši musíte zaplatit také v případě, že jste se zaměstnavatelem podepsali dohodu o hmotné odpovědnosti nebo dohodu o odpovědnosti za ztrátu svěřených věcí. V případě takovýchto dohod navíc přechází důkazní břemeno na vás – jste to vy, kdo musí u soudu dokázat, že za způsobenou škodu nejste odpovědní.

 

Máte povinnost chránit majetek svého šéfa

Do maléru se dostanete i v případě, že žádnou škodu přímo nezpůsobíte, ale nezabráníte tomu, aby vznikla. Například odcházíte z práce, vidíte, že ve skladu hoří, ale nikomu to neoznámíte.

„Na zaměstnanci, který vědomě neupozornil vedoucího zaměstnance na škodu hrozící zaměstnavateli nebo nezakročil proti hrozící škodě, ačkoliv by tím bylo zabráněno bezprostřednímu vzniku škody, může zaměstnavatel požadovat, aby se podílel na náhradě škody,“ stojí v Zákoníku práce.

Výše této náhrady závisí na „významu škody pro zaměstnavatele“, avšak nesmí přesáhnout trojnásobek vašeho měsíčního platu.

 

Jak proti hrozící újmě bojovat?

Pokud se rozhodnete zakročit proti hrozící újmě, nenesete odpovědnost za další škody, které při tom způsobíte. Alespoň v případě, že jste tyto škody nezpůsobili úmyslně a váš zákrok byl přiměřený situaci.

Příklad? Pokud začne ve skladu hořet a vy při jeho hašení „utopíte“ notebook svého kolegy, je to v pořádku a za tuto škodu nenesete odpovědnost.

Závěrem nezapomínejte, že škoda často není způsobená jenom vaší chybou – třeba své povinnosti zanedbal i zaměstnavatel nebo další kolegové. V takovém případě nesete odpovědnost jen za poměrnou část škody.

 

Už se vám někdy v práci stalo, že jste šéfovi způsobili škodu? A jak jste to řešili? Podělte se o své zkušenosti na našem Facebooku.

 

 

Autor: Redakce Home Credit
Komentáře
Přidat vlastní komentář
Tento článek ještě nikdo nekomentoval. Buďte první.
Komentovat
Přidat vlastní komentář