Věčné dilema: hovořit s dětmi o rodinných financích?

0 komentářů
367 přečtení
13.5.2017

Na světě není moc témat, které by rodiče rozdělovaly víc než peníze. Odkdy dětem vysvětlovat jejich hodnotu? Jak vysoké jim dávat kapesné? Zapojovat je do rodinné finanční situace? O tom všem si povíme v tomto článku.

Děti v předškolním věku: zapomeňte na počty

Nemá smysl na dítě chrlit částky, když ještě neumí počítat. Dítě do 6 let věku rozumí jenom dvěma pojmům: „levné“ a „drahé“. Třeba bonbón nebo Kinder vajíčko jsou levné, protože je dítě dostane většinou vždycky, když chce. Naopak autíčko na dálkové ovládání je „drahé“, protože i když dítko před regálem tropí scény, rodič mu ho nekoupí.

Jestliže je vaše dítě „napřed“ a ve věku 5 nebo 6 let už umí počítat alespoň do deseti, využijte toho ve svůj prospěch. Například informací, že ta nová stavebnice v regálu stojí „6 Kinder vajíček“. Vaše dítko si tak dokáže představit, jakou hodnotu stavebnice má – a třeba i samo usoudí, že ji nechce.

Dítěti v předškolním věku pořiďte pokladničku a společně s ním spořte. Využívejte přitom kovových mincí – čím víc jich dítě bude mít, tím bohatší si bude připadat. Ještě mu však nedávejte pravidelné kapesné, mince střádejte spíše náhodně.

Když třeba dostane korunky od prarodičů nebo starších sourozenců, hoďte je společně do pokladničky. Jednou za dva týdny pak obsah vysypejte a přepočítejte mince – aby dítě vidělo, že jich tam je čím dál víc.

 


 

Mohlo by vás zajímat
 Děti a peníze: naučte je včas hospodařit


 

První stupeň: nastupuje kapesné i první odměny

Jakmile dítě nastoupí do školy, musí se váš přístup k jeho finanční gramotnosti změnit. Na většině základních škol je kantýna, takže váš potomek bude chtít nakupovat. A taky začne trávit čas s vrstevníky, se kterými se bude srovnávat.

Hned od první třídy proto dítěti dávejte kapesné, nejlépe jednou týdně. Jeho výše záleží na finanční situaci rodiny, obvykle v řádu desítek korun. Někteří rodiče vedou své děti k zodpovědnosti tím, že je nechávají, aby si samy platily obědy ve školní jídelně nebo kredit za telefon. V takovém případě kapesné adekvátně zvyšte.

Jinak ale dítěti nemluvte do toho, za co své kapesné utratí. Spíše mu jen dávejte zpětnou vazbu – když třeba hned v pondělí utratí všechny své peníze a v úterý chce zmrzlinu, řekněte mu, že by na ni možná mělo, kdyby včera všechny své peníze neutratilo.

Vést dítě ke spoření může i „nástěnka přání“. Společně na ni napište dražší hračky, které si přeje. A motivujte ho k tomu, aby si na ně šetřilo – třeba tím, že jakmile uspoří polovinu, druhou polovinu mu na hračku přispějete vy.

 

Pozor na zbytečné přeplácení

Kapesné můžete navýšit i mimořádnými odměnami. Dostal váš potomek jedničku z pololetní písemky? Dobrovolně pomohl babičce otrhat třešně? Odměňte ho. Naopak za běžné domácí práce – utírání nádobí nebo vynášení smetí – ho neodměňujete. Musí pochopit, že má povinnosti, za které žádné peníze nedostane.

Dítě v tomto věku už zapojte i do rodinného plánování. Když třeba řešíte dovolenou, přizvěte si ho a vysvětlete mu, proč a o kolik je Mauricius dražší než Chorvatsko. Zeptejte se ho i na názor, kam by jelo raději a proč.

 

Druhý stupeň: měsíční kapesné i více zodpovědnosti

Dítě na druhém stupni základní školy už je schopné plánovat, proto vyměňte týdenní kapesné za měsíční. Jeho výši opět necháme na vás – řádově několik stokorun podle finanční situace rodiny i toho, co všechno si dítě musí platit samo.

Je taky na čase vysvětlit dítěti princip půjček. Když potřebuje peníze na vysněnou počítačovou hru, půjčte mu – ale s tím, že vám další tři měsíce musí z každého kapesného část splatit. Starším dětem můžete naúčtovat i malé úroky.

A nezapomeňte děti přizvat k otázkám rodinných financí. Rozpočítejte mu, kolik platíte za nájem, elektřinu a další poplatky. Vysvětlujte mu, že všechno v životě něco stojí – a že skoro nic není zadarmo. Dítě si pak začne peněz vážit.

V 15 letech už je dítě dostatečně samostatné na to, abyste mu založili první účet. Na ten si může poslat své první výdělky z brigád, naučíte ho vybírat peníze, spořit a platit kartou. A za 3 roky, až dovrší plnoletosti, už se o své finance zvládne postarat samo.

 

Nejčastější chyby rodičů při finanční výchově dětí

Jste stále negativní. Pokud dítě při každé prosbě odpálkujete větou „na to nemáme a nikdy mít nebudeme“, vypěstujete v něm špatné návyky. Zkuste spíše „teď na to nemáme, ale když budeme spořit, koupíme si to.“

Necháváte všechno na učitelích. Na základní škole se sice finanční gramotnost vyučuje, ale pedagog nedokáže suplovat rodiče. V základech finanční gramotnosti navíc často plavou i sami učitelé.

Jste na dítě moc hodní. Když utratí celé své kapesné a vy mu přesto hned dáte další peníze, nikdy se nenaučí spořit. Nechte ho pěkně „podusit“ – příště už se svými penězi naloží lépe.

Jste na dítě moc přísní. Ani opačný extrém ale není v pořádku. Jestliže dítě dostává samé jedničky, ve sportu sbírá medaile a vy ho za to neodměníte, může ztratit motivaci. Jasně, že to dělá hlavně pro sebe – ale nový telefón taky není k zahození.

Vyčleňujete ho. „Jsi ještě moc malý, to bys nepochopil.“ Tuto větu si zakažte. Pokud je dítko zvídavé, přizvěte ho k řešení problému. Alespoň uvidí, že finanční život dospělých není procházkou růžovým sadem.

 

A jak to máte s finanční výchovou dítěte vy? Kdy jste s ní začali a jak se vám osvědčila? Budeme rádi za každý váš názor na našem Facebooku.

 

Autor: Redakce Home Credit
Komentáře
Přidat vlastní komentář
Tento článek ještě nikdo nekomentoval. Buďte první.
Komentovat
Přidat vlastní komentář