V Babylóně a Egyptě mohli půjčovat peníze jen kněží

0 komentářů
708 přečtení
4.6.2016

Zatímco ve starověké Mezopotámii se místo peněz platilo obilím, ve starověkém Římě jste se za nesplácení dluhů stali otroky. V našem článku se také dozvíte, kde vznikaly první banky.

Ve starověkém Římě se vyplatilo dluhy splácet

Ve starověkých národech se původně neplatilo penězi. Lidé zboží směňovali. Nejvyšší hodnotu mělo obilí a domácí zvířata. Drahé kovy v podobě mincí se objevily až později.

V Babylonské říši a Egyptě mohli peníze půjčovat pouze duchovní. Naopak ve starověkém Řecku se půjčování peněz věnovali i běžní lidé. Byla to ale krutá doba – římské právo uzákonilo, že se člověk, který není schopen splácet své závazky, stane otrokem věřitele.

 

Ve středověku najdeme základy dnešního bankovnictví

Ve 12. století se v Evropě objevují první půjčky obsahující datum a místo splatnosti. Když si lidé půjčovali v cizině, nesměl chybět ani kurz rozdílných měn. Ve stejné době vznikají první banky, zejména v Itálii, odkud se rozšiřují dál na kontinent.

S půjčováním peněz na úrok však nesouhlasila křesťanská církev. Úrok, peníze navíc, nevzešly z lidské činnosti, a proto je církev chápala jako veliký hřích. Počáteční nechuť církve k úrokům přetrvala dodnes ve rčení “nekřesťanský úrok”. Později však papež kvůli nutnosti půjček k rozvoji ekonomiky ustoupil.

Ovšem souhlas papeže s úroky neplatil všude. V českých zemích dovolil úrok až král Vladislav II. Jagelonský, který vládl v letech 1471 – 1516. Roční úroková míra se příliš nelišila od dnešní, sahala od 10 do 35 %.

 

Půčky pomohly průmyslové revoluci i vynálezcům

V novověku potřebovali průmyslníci mnoho peněz pro nastartování podnikání. Proto kvetlo bankovnictví a ruku v ruce s ním, půjčování peněz. Díky tomu se rozvíjelo zemědělství, obchod i průmysl.

V 19. století se také objevuje vrstva významných bankéřů, kteří  položili základ finančním impériím, která přežila dodnes. Za všechny zmiňme dynastii Rothschildů z Německa.  

Půjčky také představovaly jediné řešení pro často chudé vynálezce. Například švýcarský technik George de Mestral si musel ve čtyřicátých letech minulého století půjčit 150 tisíc dolarů na vývoj suchého zipu. Vysoká půjčka se mu ale vyplatila, suchý zip se v později rozšířil po celém světě a z Mestrala se stal boháč.

 

Historie půjček

 

Věděli jste, že ve starověkém Římě hrozilo za dluhy otroctví? Napište nám do komentářů nebo na Facebooku.

 

Autor: Redakce Home Credit
Komentáře
Přidat vlastní komentář
Tento článek ještě nikdo nekomentoval. Buďte první.
Komentovat
Přidat vlastní komentář